Často tu píšeme o hybridní práci, práci z domova a nových trendech nejen na pracovním trhu. Dnech bych se chtěl podělit o můj pocit z home office. V Česku máme úplně jinou kulturu bydlení než v jiných, často progresivnějších evropských zemích. Domov byl vždy něco speciálního. Češi se tak často nestěhují. Doma se většinou zouváme a v neposlední řadě máme mnohem větší byty než naši západní kolegové.
Sám jsem byl donedávna taková kovářova kobyla. Rád chodím do kanceláře. Doma jsem pracoval jen občas. To se však poslední dobou docela změnilo a poměrně často teď musím pracovat z "home-office".
Pomalu se z mého obýváku stalo call centrum. V kuchyni tvořím prezentace a maily občas píšu v ložnici. Docela rychle se z toho stala rutina. Zvyknete si.
Víte co však ale vymizelo - takový ten pocit, když přijdete domů z práce nebo ze školy, a teď to tam úplně zvláštně vonělo. Najednou jste se cítili jinak, pohodověji. Určitě víte co mám na mysli. Z mého bytu se prostě stalo pracoviště. Příjemné, pohodlné, ale prostě pracoviště. Stejně jako v kanceláři nesedíte celý den u stolu, tak doma také nepracujete v jednom koutku. Takže takové ty rady o vyhrazení malého koutku pro práci jsou dle mého názoru zcela mimo. Z domova se vytratila ta speciálnost. A to mi docela vadí.
O to víc si užívám pocit, kdykoliv přijedu k někomu na chalupu. Svou bohužel nemám. Otevřete dveře a ihned to cítíte. Takový ten závan lehké hniloby a tlejícího dřeva. Já to miluju. Najednou necítím práci ale víkend.
Čím víc se z mého home stal office, a myslím, že to je nevyhnutelné pro hodně z nás, tím víc tyhle ty útěky na chalupy vyhledávám.
Vůně víkendu. Vůně po práci.